Snad nejznámějším příběhem o vlčích dětech je legenda o zakladatelech města Říma, Romulovi a Removi, které má odkojit vlčice. Podobné mýty o dětech vychovaných zvířaty namísto vlastních rodičů ovšem nemusí být jen smyšlenkami.
Pojem "vlčí děti" se dnes užívá především v sociologii a označuje děti izolované od okolního světa. Původně jsou ovšem takto opravdu označovány děti vyrůstající společně s vlky. Proč vlastně vlci malé détě neroztrahjí, ale naopak ho vychovají jako jedno ze svých mláďat?
SMRT, NEBO ŽIVOT
Jak se stane, že se lidské dítě najednou ocitne u vlků (případně u jiných zvířat) a ti se ho ujmou?
Zvířata údajně dobře rozpoznají dospělého člověka od dítěte. Pak už záleží jen na tom, zda opuštěné malé děcko napadnou jako bezbrannou kořist, nebo se ho ujmou... Nejvíce "vlčích dětí" je nalezeno v Indii a okolních chudých zemích, kde se rodiče často o dítě nemohou starat a odloží ho. Vzácně se ovšem mohou vyskytovat i případy "krádeží". Obecně je známo, že pokud samice nějakého zvířete přijde o vlastní mládě, její mateřské instikty se obrátí na jiný, podobný objekt.
Na předměstí keňské metropole Nairobi nacházejí v roce 2005 dva chlapci v košíku své fenky spolu se štěnaty denní dítě. To zřejmě bylo odloženo v nedalekém lese, odkud si ho fenka přinesla a asi dva dny se o ně starala. "Viděla jsem svého psa, kterého mám už pět let, jak ochranitelsky leží vedle svých štěnat a roztrhaných šatech," popisuje událost majitelka Mary Adhiambo.
INSTINKTY DRAVÉ ŠELMY
Je možné, že podobně jako zmíněná fenka si i vlčice "adoptuje" lidské mládě, odložené v lese nebo třeba někde na kraji pole, na němž opodál peacují rodiče? Přesně to se prý mohlo stát i Kamale a Amale. Zpráva o nálezu dvou dívek v Indii v roce 1920 ohromí doslova celý svět. Reverend Joseph Amrito Lal Singh sloužící misii v indické Kalkatě získal dívky od jednoho vesničana, který je údajně našel ve vlčí noře ještě se dvěma vlčaty poté, co zabil jejich matku vlčici. Asi osmnáctiměsíční Amala a osmiletá Kamala jsou vyděšené, běhají po čtyřech, vrčí, cení zuby a koušou. Jí jen syrové maso, vařená jídla a oděv odmítají. Podle reverendových záznamů nesnesou denní světlo, ale mají velice dobré vidění ve tmě. Jejich čich i sluch jsou prý ohromující, takřka jako skutečné šelmy. V noci se dívky snaží vytím přivolat"svou rodinu".
UŽ NIKDY ČLOVĚKEM...
Když jsou vlčí děti vytrženy ze svého "přirozeného" prostředí, často údajně nevydrží šok z nového okolí a rychle umírají. Nalezenci prý navíc bývají doslova prolezlí všemi možnými parazity. Stejně tomu je i v případě mladší Amaly, která po roce umírá na infekci ledvin. Kamala podle svědků dlouho vyje u její rakve a nechce ji opustit. Teprve po této události začíná dívka projevovat zájem o ostatní lidi. Postupně si osvojuje lidské návyky, učí se chodit vzpřímeně, a dokonce zvládá i pár slov. Jen občas, když dostane chuť na syrové maso, uloví si slepici a při utíkání jde na všechny čtyři. V hloubi duše jako by zůstávala stále vlkem. Umírá v eoce 1929, zřejmě na selhání ledvin. Ač jde ve 20. století o nejsledovanější případ vlčích dětí, rozhodně není jediný...
- Čtyřletý John Ssebunya z Ugandy uteče z domova po tom, co vidí svého otce zabít jehomatku. Po třech letech, v roce 1991 nachází mladá žena Milly Sseba v džungli malého chlapce a přivolává vesničany. Hoch se údajně skrývá na stromě a před příchozími lidmi ho chrání jeho adoptivní opičí rodina. Poté, co se vrátí mezi lidi, rychle se naučí mluvit a může chodit do školy...
- V provincii Kwazulu-Natal v severní Africe je prý opakovaně vídán asi pětiletý hoch ve společnosti opic. V roce 1087 ho chytí místní vesničané, když přijde s opicemi krást jídlo. Je zrovna sobota, a tak chlapec dostává jméno Saturday a příjmení po ženě, která se ho ujímá, Mthiyane. Po deseti letech dovede Saturday chodit vzpřímeně jako lidé, ale mluvit stále neumí.
- Ve stepích Sýrie je v roce 1946 "odchycen" asi čtrnáctiletý chlapec. Extrémně hubený hoch, ale přitom s velice silnými svaly dokáže běhat rychlostí až 50 km/h. Naučil se takové rychlosti od gazel, se kterými údajně vyrůstal?